Zákon č. 361/2000 Sb. ve znění účinném od 1. října 2018

Zákon č. 361/2000 Sb. ve znění účinném od 1. října 2018

§ 6
(1) Řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen
a) být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně
vybaveno podle zvláštního právního předpisu2),
b) nepřepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které není vybaveno zádržným
bezpečnostním systémem,
1. dítě mladší tří let,
2. dítě menší než 150 cm na sedadle vedle řidiče,
c) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným
bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost nepřevyšuje 36 kg a tělesná výška
nepřevyšuje 150 cm, pouze za použití dětské autosedačky; při této přepravě
1. dítě musí být umístěno v dětské autosedačce, která odpovídá jeho hmotnosti a tělesným
rozměrům,
2. na sedadle, které je vybaveno airbagem, který nebyl uveden mimo činnost, nebo pokud byl
uveden mimo činnost automaticky, nesmí být dítě v dětské autosedačce přepravováno čelem
proti směru jízdy,
d) umístit a upevnit dětskou autosedačku na sedadle a dítě do dětské autosedačky podle
podmínek stanovených výrobcem dětské autosedačky v návodu k použití této dětské
autosedačky,
e) přepravovat ve vozidle kategorie M1, N1, N2 nebo N32), které je vybaveno zádržným
bezpečnostním systémem, dítě, jehož tělesná hmotnost převyšuje 36 kg nebo tělesná výška
převyšuje 150 cm, pouze je-li dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem,
f) přepravovat ve vozidle kategorie M1 a N12), které je vybaveno zádržným bezpečnostním
systémem a ve kterém jsou na zadním sedadle již umístěny 2 dětské autosedačky a nedostatek
prostoru neumožňuje umístit třetí dětskou autosedačku, třetí dítě starší 3 let a menší než
150 cm na zadním sedadle pouze, je-li toto dítě za jízdy připoutáno bezpečnostním pásem,
g) poučit osoby starší 3 let nebo osoby je doprovázející přepravované ve vozidle kategorie M2
a M32), které je vybaveno zádržným bezpečnostním systémem, o povinnosti použít zádržný
bezpečnostní systém, pokud tato informace není zajištěna jiným způsobem,
h) mít za jízdy na motocyklu nebo na mopedu na hlavě nasazenou a řádně připevněnou
ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu2) a chránit si za jízdy
zrak vhodným způsobem, například brýlemi nebo štítem, pokud tím není snížena bezpečnost
jízdy, například za deště nebo sněžení.

Poznámka:
Příloha k vyhlášce č. 341/2014 Sb.
Rozdělení kategorií vozidel
Kategorie silničních a zvláštních vozidel
KATEGORIE M: motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu osob a
jejich zavazadel.
M1: vozidla kategorie M, s nejvýše osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče. Vozidla
náležející do kategorie M1 nesmí mít prostor pro stojící cestující. Počet míst k sezení může
být omezen na jedno (tj. místo k sezení řidiče).
M2: vozidla kategorie M, s více než osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a s
maximální hmotnosti nepřevyšující 5 tun. Vozidla náležející do kategorie M2 mohou mít kromě
míst k sezení i prostor pro stojící cestující.
M3: vozidla kategorie M, s více než osmi místy k sezení kromě místa k sezení řidiče a s
maximální hmotností převyšující 5 tun. Vozidla náležející do kategorie M3 mohou mít prostor
pro stojící cestující.

KATEGORIE N: motorová vozidla konstruovaná a vyrobená především pro dopravu nákladů.
N1: vozidla kategorie N s maximální hmotností nepřevyšující 3,5 tuny.
N2: vozidla kategorie N s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 12 tun.
N3: vozidla kategorie N s maximální hmotností převyšující 12 tun.
KATEGORIE O: přípojná vozidla konstruovaná a vyrobená pro dopravu nákladů nebo osob i
pro ubytování osob.
O1: vozidla kategorie O s maximální hmotností nepřevyšující 0,75 tuny.
O2: vozidla kategorie O s maximální hmotností převyšující 0,75 tuny, ale nepřevyšující 3,5
tuny.
O3: vozidla kategorie O s maximální hmotností převyšující 3,5 tuny, ale nepřevyšující 10 tun.
O4: vozidla kategorie O s maximální hmotností převyšující 10 tun.
Podkategorie vozidel
Terénní vozidla
„Terénním vozidlem“ se rozumí vozidlo zařazené do kategorie M nebo N, které má zvláštní
technické vlastnosti umožňující jeho použití mimo běžné vozovky. V případě těchto kategorií
vozidel se k písmenu a číslici označujícím kategorii vozidla připojí písmeno „G“. Kritéria pro
zařazení vozidla do podkategorie „terénních vozidel“ jsou uvedena v oddílu 4 části A přílohy II
směrnice 2007/46/ES.
Vozidla zvláštního určení
„Vozidlem zvláštního určení“ se rozumí silniční vozidlo kategorie M, N nebo O, které má
zvláštní technické vlastnosti k výkonu funkce, jež vyžaduje zvláštní uspořádání a/nebo výstroj.
V případě neúplných vozidel, která mají spadat do podkategorie vozidel zvláštního určení, se
k písmenu a číslici označujícím kategorii vozidla připojí písmeno „S“. Různé typy vozidel
zvláštního určení jsou vymezeny a uvedeny v oddílu 5 části A přílohy II směrnice 2007/46/ES.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) neplatí pro
a) řidiče při couvání vozidla,
b) řidiče, který nemůže užít bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů,
c) řidiče vozidla bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a vojenského zpravodajství při plnění
služebních povinností, řidiče vozidla obecní policie při plnění úkolů obecní policie, řidiče
vozidla jednotky požární ochrany a záchranného vozidla Horské služby při řešení
mimořádných událostí8a) a řidiče vozidla poskytovatele zdravotnické záchranné služby
v případech, kdy použití bezpečnostního pásu brání v rychlém opuštění vozidla za účelem
výkonu dalších povinností.
(3) Ustanovení odstavce 1 písm. c), e) a f) neplatí
a) pro řidiče, který přepravuje osobu, jejíž zdravotní stav neumožňuje použití zádržného
bezpečnostního systému,
b) pro přepravu dítěte ve vozidle bezpečnostních sborů při plnění služebních povinností, ve
vozidle obecní policie při plnění jejích povinností, ve vozidle jednotky požární ochrany při
řešení mimořádných událostí8a) a ve vozidle poskytovatele zdravotnické záchranné služby
a Horské služby při řešení mimořádných událostí8a) nebo při poskytování zdravotních služeb
přepravovanému dítěti,
c) do 1. května 2008 pro přepravu dětí ve vozidlech zabezpečujících svoz a rozvoz dětí do
mateřských a základních škol nebo přepravu dětí na sportovní, kulturní nebo společenské akce
za podmínky omezení rychlosti daného vozidla na maximálně 70 km/hod.
(4) Ustanovení odstavce 1 písm. c) neplatí pro přepravu dětí v obci ve vozidle taxislužby při
provozování taxislužby; dítě uvedené v písmenu c) nesmí být přepravováno na sedadle vedle
řidiče a musí být připoutáno bezpečnostním pásem. Je-li však při přepravě dítěte dětská
autosedačka použita, musí být splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c) bodě 2.
(5) Ustanovení odstavce 1 písm. h) neplatí pro řidiče vozidla Horské služby v případech, kdy
použití ochranné přílby by mohlo ztížit nebo znemožnit komunikaci se zachraňovanou
osobou.
(6) Zdravotní důvody musejí být doloženy lékařským potvrzením, kromě případů, kdy
aktuální zdravotní stav zřejmě vypovídá o nenadálých zdravotních potížích projevujících se
v naplnění zdravotních důvodů podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a). Toto
potvrzení musí mít řidič nebo přepravované dítě nebo osoba doprovázející přepravované dítě
za jízdy u sebe a na požádání policisty nebo strážníka obecní policie je musí předložit ke
kontrole; v případech, kdy se nejedná o trvalý stav, musí být platnost lékařského potvrzení
časově omezena nejdéle na dobu 1 roku. Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti a vzor
lékařského potvrzení.

* zdroj: https://besip.cz/getattachment/tematicke-stranky/pravidla-silnicniho-provozu/361_01_10_2018.pdf