POJEĎTE S NÁMI V PROTISMĚRU

Jak vidí používání protisměrných (RWF) autosedaček sami rodiče?

Někteří z Vás jistě vědí, že první zařízení, které mělo chránit bezpečí dítěte přepravovaného v autě (nepočítejme zohýbanou trubku s přišitými kalhotkami) bylo otočené proti směru jízdy. Vymyslel ho profesor Bertil Aldman z Chalmers University ve švédském Göteborgu v roce 1964. Společně s automobilkou Volvo svou sedačku dlouhodobě testoval a za tři roky se objevila v prodeji. Prehistorie…

A tady si položme otázku – jestliže již před více než padesáti lety (!!!) bylo jasné, že protisměrné provedení dětské autosedačky je bezkonkurenčně nejbezpečnější, proč ještě v relativně nedávné době byla taková sedačka v provozu spíše vzácností? Proč je trh ignoroval v době, kdy byly vyráběny tisíce mnohem méně bezpečných posměrných sedaček? A proč i dnes řada rodičů dává přednost takovému řešení?

S touto otázkou se potýkáme poměrně často. Přitom odpověď je poměrně jednoduchá. Peter W. Arnberg z National Swedish Road and Traffic Research Institute už v roce 1975 napsal toto: „Pokud pomineme naprosto evidentně se nabízející skutečnost, že protisměrná sedačka je bezpečnější, pozornost trhu byla od počátku orientována spíše na sedačky montované v na první pohled logickém směru – čelem dopředu. Má to řadu důvodů. V průběhu debat o výhodách a nevýhodách obou možností se objevují stále stejné argumenty – výhled dítěte, místo na nohy, složitost montáže (myslete prosím na to, že se pohybujeme v roce 1975, kdy na protisměrnou montáž bylo třeba vrtat díry do podlahy auta!), oční kontakt s dítětem, nebo nebezpečí kinetózy. Protože tyto obavy jsou spíše na úrovni teoretických vývodů, je na místě věnovat se praktickým důkazům, které je vyvrátí, nebo potvrdí. Použijeme údaje ze Švédska, kde je v této chvíli v provozu cca 100.000 protisměrných (RWF) autosedaček. Velká mediální kampaň i další druhy osvěty se zasloužily o to, že bezmála polovina všech autosedaček v této zemi jsou „protisměrky“. Výše zmíněné problémy jsou zde ovšem v praxi spíše výjimečné. Jak vidíte, obavy dnešních rodičů jsou naprosto stejné jako těch v roce 1975 – jinými slovy setrváváme v bludech minulosti.

To byl rok 1975. Existují různé další výzkumy z té doby, které dokazují, že Švédi vozí své děti v protisměru, ale žádný problém z toho nevzniká. Muselo uběhnout ještě poměrně hodně času, než i zbytek Evropy objevil výhody protisměrných sedaček. A jak to bylo dál už možná tušíte. Nás ale zajímá, jak je tomu dnes. Facebooková skupina naší sesterské firmy Osiem Gwiazdek, která má více než 50.000 členů je vynikajícím testovacím vzorkem pro průzkum zaměřený na předsudky spojené s jízdou proti směru. V této skupině je mnoho tisíc uživatelů protisměrných sedaček v kategorii 0-18kg, popřípadě 0-25kg. Kolegové se velmi pečlivě věnovali vypracování řady anket a dotazníkových šetření, která zpracovali do statistiky, jejíž výsledky Vám předkládáme. Metodologie je sice amatérská, ale je postavená na letitých zkušenostech lidí, kteří se v oboru pohybují i více než 20 let.

Používá Vaše dítě protisměrnou sedačku?

ANO      3298 (95,4%)

NE         152 (4,6%)

Projevily se u Vašeho dítěte příznaky kinetózy (zvracení, bolest a motání hlavy, závrať, zmatenost) v protisměrné sedačce?

ANO      322 (9,9%)

NE         3247 (90,1%)

Stěžuje si Vaše dítě na nedostatek místa na nohy?

ANO      61 (2,7%)

NE         2184 (97,3%)

Jak hodnotíte kontakt s dítětem v protisměrné sedačce?

POZITIVNĚ         2946 (97,3%)

NEGATIVNĚ       81 (2,7%)

Je složité umístit dítě do protisměrné sedačky?

ANO      573 (23,6%)

NE         2421 (76,4%)

A na konec – kdybyste v této chvíli vybírali dětskou autosedačku, byla by protisměrná?

ANO      3798 (99,7%)

NE         15 (0,3%)

Jak je vidět, problém se zdá závažným do té doby, než se zeptáte těch, kteří s ním mají vlastní zkušenost. Každý, kdo protisměrnou sedačku vyzkoušel by jí koupil znovu, protože ony tolik diskutované potíže jsou pro většinu z nich jasně vyřešeny. Ale hlavní důvod pro jízdu v protisměru je jasný – Vaše dítě se veze 5x bezpečněji.